Informace

HOREČKA

Horečka je jedním z příznaků onemocnění a patří k obranným mechanismům v těle, proto není třeba ji hned od jejího nástupu snižovat. Má svůj smysl. Při zvýšené teplotě se nemohou choroboplodné zárodky dobře množit a zároveň také vyšší teplota podporuje prokrvení orgánů a tkání, a umožňuje tím tělu přenášet obranné buňky k zánětlivému ložisku.
Do teploty 38 – 38,5 st.C není nutné horečku snižovat. Při snižování horečky (nad 38-38,5°C) pomocí léčivých přípravků ( antipyretik ) je zásadní, aby byly léky podávány ve správné dávce – řídíme se hmotností dítěte, abychom se vyvarovali předávkování, ale i poddávkování.Doporučené dávkování najdete na krabičce či v příbalovém letáku Vámi zvoleného antipyretika.

Jak teplotu měříme?

U malých dětí měříme teplotu v konečníku – rychloběžkou či digitálním teploměrem s ohebným koncem, zasouváme maximálně 1 cm. Pozor – teplota v tělesných dutinách je vyšší, proto v porovnání s měřením v podpaží odečítáme 0,5°C. Výjimkou jsou kojenci do 6 týdnů, u nichž neodečítáme a u kterých je normální teplota v konečníku 36,5 – 37,2°C. Pokud to dítě zvládne, měříme v podpaží, lze měřit též v ústech. K dostání jsou i teploměry ušní, čelní a bezkontaktní.

Kdy dítěti změřit teplotu?

Je vhodné přeměřit teplotu, pokud pozorujete některé z následujících příznaků:

• změna chování, únava, pláč
• bolest hlavy, odmítání jídla
• horká suchá kůže, výrazně na hlavě a trupu, při zhoršování je kůže rukou i nohou chladná, na těle může být vlhká
• zrychlený puls, výraznější bušení srdíčka
• zrychlené dýchání
• žízeň
• známky nemoci – průjem, zvracení, kašel,.....

Alarmující příznaky, kdy neváháme vyhledat lékaře:

• opakované zvracení
• ochablost dítěte, nereaguje na běžná oslovení
• poruchy hybnosti
• ztuhlá šíje – dítě nemůže předklonit hlavu
• krvácivé projevy na kůži
• horečka přes 39,5°C měřená v podpaží nereaguje na antipyretika, neklesá, 24 hodin

Kdy s horečkou k lékaři?

• VŽDY, když se vyskytne některý z výše uvedených alarmujících příznaků!
• když dítě málo pije a málo močí
• vždy s dítětem mladším než 3 měsíce
• když horečka 3. den neklesá
• když jste stavem dítěte znepokojeni

Co mohu udělat sám? Léky a fyzikální opatření:

Při horečce nad 38-38,5°C v podpaží, podávámet dítěti léky ke snížení teploty, které působí zároveň i proti bolesti. Lze je bez předpisu pořídit v lékárně. Nejčastěji užívané léky obsahují účinnou látku paracetamol nebo ibuprofen a jsou k dostání kromě tablet i ve formě vhodné pro malé děti, a to v sirupu či čípku.

Obecná pravidla pro podávání léků proti horečce:

• vždy si pečlivě přečtěte příbalovou informaci
• dávkování je závislé na věku a tělesné hmotnosti dítěte a je třeba jej dodržovat
• pozor, abyste nepřekročili dávkování na 24 hodin
• velmi pečlivě se informujte o druhu účinné látky, abyste nepodali lék se stejnou látkou 2x krátce po sobě
• kombinování účinných látek se nedoporučuje pro jeho neúčelnost
• bez porady s lékařem nepodávejte léky déle než 3 dny, je správné zjistit důvod horečky, a proto navštivte lékaře

Paracetamol (Panadol):

• u paracetamolu je doporučené dávkování 10-15mg/kg v jednotlivé dávce
• maximální denní dávka je 60 mg/kg (24 hodin)
• interval mezi jednotlivými dávkami by neměl být kratší než 6 hodin
• k dosažení optimálního účinku je třeba dávkování stanovit co nejpřesněji podle tělesné hmotnosti dítěte a dodržet jednotlivou dávku tak, aby nedošlo k poddávkování, např. 1 celou tabletu (500mg) lze v jednotlivé dávce užít od hmotnosti dítěte 34 kg
• vždy je též nutné sledovat celkové množství užitého léčiva a nepřekročit maximální denní dávku (za 24 hodin)

 Ibuprofen (Nurofen, Ibalgin) :

• doporučené dávkování je 10mg/kg v jednotlivé dávce
• interval mezi jednotlivými dávkami by neměl být kratší než 8 hodin
• k dosažení optimálního účinku je také třeba dávkování stanovit co nejpřesněji podle tělesné hmotnosti dítěte a dodržet jednotlivou dávku tak, aby nedošlo    k  podddávkování či předávkování

Pokud teplota neklesne, i přes dostatečnou dávku jednoho z výše uvedených léků na teplotu (např. paracetanol), je možno podat druhý lék na teplotu (ibuprofen) v kratším intervalu (minimálně 3 hodiny, lépe 4 hodiny), tzn. prostřídat dva různé léky na teplotu. Nikdy nepodávejte stejný lék na teplotu v kratším intervalu, než je povoleno (tzn. paracetamol po 6-ti hodinách a ibuprofen po 8 hodinách).

Obecně je dobré mít v domácnosti oba výše uvedené léky na teplotu ve dvou různých formách (sirup, čípky, u větších dětí tablety). A to pro případ, že například dítě má horečku a zvrací, a tak použijeme čípek. V případě, že dítě má průjem, volíme sirup nebo tablety...

KYSELINA ACETYLSALICYLOVÁ, kterou obsahují další běžné léky ke snižování horečky, se nesmí podat dětem do 15 let!

Fyzikální snižování horečky: Kromě použití léků lze ke snížení horečky použít i tzv. fyzikální metody – především omývání houbou či zábaly. Voda použitá při těchto procedurách nikdy nesmí být ledová, ale vlažná. Teplota v místnosti by měla být kolem 24 °C. Pokud se objeví husí kůže či třesavka, procedury ukončete, neboť tyto jevy horečku zvyšují.

Jak se omývá houbou? Do vany či vaničky napusťte 3-5 cm mírně teplé vody 29-32°C, dítě posaďte do vody a čistou houbou omývejte trup a končetiny cca 10-30 minut.

Jak provádět zábaly? Do vlažné vody cca 25°C namočte osušku a na 10-15 minut zabalte dítě tak, aby byl zakryt hrudník a břicho. Ruce a nohy nechte volné. Proceduru lze zopakovat 3x za 2 hodiny. V zábalu se dítě dále nepřikrývá.

Kdy nepoužít fyzikální snižování teploty? K těmto metodám nepřistupujte, má-li dítě mramorovanou kůži, pupínky, studené ruce a nohy, či pokud klade přílišný odpor.

Na závěr:

Pamatujte, že dítě při horečce nesmí být bez dozoru, musí být opakovaně kontrolováno – celé, včetně stavu kůže. Důležité je, aby dostatečně pilo vlažné nápoje. Dítěti se snažte zajistit co největší pohodlí a klid, pokud Vás něco na jeho stavu znepokojuje, vyhledejte odbornou pomoc i v případě, že nejde přímo o některý z alarmujících příznaků.

Shrnutí:

NADÝMÁNÍ

U malých miminek běžný neduh, který ale dokáže děti i rodiče výrazně potrápit . První tři měsíce života se u řady miminek setkáváme s úpornými bolestmi břicha a nadýmáním . Příčinou je nedostatečně vyvinutý zažívací systém. Pokud bolesti (převážně odpoledne a večer) trvají déle než 3 týdny, dítě pláče déle než 3 hodiny denně, je tento stav označován jako tříměsíční kolika. Miminka se kroutí, křičí bolestí, napínají nožičky,rudnou v obličeji... někdy po 20-30 minutách usínají vyčerpané, jiná miminka dokáží probrečet i několik hodin v kuse. Mnoho maminek se při pohledu na své trpící dítě cítí naprosto bezradně. Po ukončeném třetím měsíci života by problémy měly začít ustupovat, ale jak vydržet do této doby ?

Proč bříško bolí?
Nejčastější příčinou bolesti u kojenců bývá nezralá trávicí soustava, která způsobuje  meteorismus, tedy zvýšenou plynatost v zažívacím traktu. Právě vlivem plynatosti pak dochází k tlaku na střevní stěnu, což vyvolává kolikové bolesti bříška. Důležité je složení jídelníčku kojících maminek, které by se v případě těchto problémů měly vyhýbat nadýmavým jídlům. Potravinami, které nejčastěji způsobují problémy, jsou např. luštěniny (fazole, sója, hrách, čočka), dále čerstvé pečivo, zelí, cibule, česnek apod.

Další příčinou břišní koliky může být aerofagie, kdy děti zároveň s mlékem nasávají a polykají vzduch, čímž dochází k nafouknutí trávicího traktu a ke vzniku bolestí. Narušenou rovnováhu mezi příjmem a výdajem plynů můžeme mírnit tím, že děťátku děláme během krmení přestávky na odříhnutí.

Kojené dítě si reguluje příjem a množství potravy samo. U uměle vyživovaných dětí příjem nadměrného množství mléka zatíží trávicí systém a může způsobit bolesti bříška, dochází u nich ke kolikám při nadměrném podávání cukrů a překrmování. Abychom se vyvarovali nadměrného polykání vzduchu při pití, děláme na savičkách co nejmenší dírky a mléko při přípravě co nejméně protřepáváme, aby se nenapěnilo.

Co všechno lze udělat pro úlevu od bolestí bříška?
Pokud máte pocit, že vaše miminko trápí bolavé bříško (např. když pláče, přitahuje nožky k bříšku, má tvrdé bříško, různě se kroutí nebo vzpírá apod.), můžete vyzkoušet různé způsoby, jak mu pomoci.

Masírujte bříško
Masírujte bříško miminka kolem  pupku krouživými pohyby zprava doleva ve směru hodinových ručiček, obast pod pupkem vynechte. K masáži můžete použít také speciální přípravky proti bolesti bříška, které dostanete v lékárně.

Položte miminko na bříško
Můžete také položit miminko na nějaký čas na bříško, i to přispívá ke zmírnění problémů. Nebo vyzkoušejte oblíbenou polohu mnohých kojenců – bříškem na předloktí: položte si miminko na svoje předloktí bříškem dolů. Dobře "funguje" i poloha, kdy si maminka nebo otec položí miminko bříškem na své odhalené břicho. Přímý kontakt a působení přirozeného tepla lidského těla na bolavé místo miminka často pomůže problém trpícího děťátka vyřešit.

Zacvičte nožkama, dejte teplý obklad
Po masáži je dobré zkusit jemně zacvičit nožičkama děťátka tak, že kolínka přitlačíte na bříško, čímž dosáhnete uvolnění větrů. Nahřátá plenka přiložená na bříško dítěte může jako teplý obklad na bolavé místo dělat „zázraky“ a dítěti ulevit. 

Dávejte si pozor na stravu
Pokud vaše děťátko netrpí bolestmi bříška, klidně jezte to, na co máte chuť a co pokládáte za zdraví prospěšné. Jestliže však vaše mininko čas od času trápí takovéto bolesti, zapište si všechno, co jste v posledních 6–8 hodinách snědla. Postupně zjistíte, které potraviny byste měla ze své stravy prozatím vyloučit. Když vhodně upravíte svůj jídelníček, bolesti by  se měly zmírnit.
Kojeným dětem se do ukončeného šestého měsíce nedoporučuje podávat žádné čaje a kromě mateřského mléka žádné tekutiny. Pokud tedy svoje děťátko kojíte a ono trpí bolestmi bříška, zkuste pít bylinkové čaje  jako jsou fenykl, kmín či anýz. Existují i speciální čajové směsi proti bolesti bříška, různé dětské čaje s obsahem těchto bylinek, které může vypít maminka. Skrze mateřské mléko se pak jejich účinky projeví u miminka.

Obvykle se dnes preventivně nevylučuje ze stravy kojících matek žádná potravina, protože škála potravin, které mohou dítěti vadit, je velmi široká. Kromě toho některým dětem nevadí vůbec nic a naopak – jsou děti, jejichž kojící maminky nemohou sníst skoro nic.

 U některých dětí může problémy s bolestmi bříška způsobovat kravské mléko ve stravě matky.

Nechejte miminko po jídle odříhnout
Některé děti potřebují během pití více přestávek, nestačí jim odříhnout si na závěr jídla. Pokud si miminko dokáže odříhnout v horizontální poloze, můžeme mu současně jemně masírovat bříško.

 Dejte na bříško teplý obklad
Na bříško můžete přiložit teplý obklad – např. plenu, kterou nahřejete žehličkou, případně termofor. Často pomůže také teplá koupel, která děťátko uklidní a uvolní.

 Speciální léky
V lékárně dostanete několik druhů různých léků, kapek proti nadýmání a bolestem bříška. O přípravku vhodném pro vaše miminko se poraďte s dětským lékařem, případně s lékárníkem.

 Noste svoje děťátko
Miminko, které bolí bříško, se často zklidní v mateřské náruči. Proto své dítko co nejvíce chovejte, můžete jej lehce kolébat. Miminko se tak nejen uklidní, ale zmírní se i bolest bříška, které je "masírováno" tělem matky. Tím dochází k úlevě. Časté nošení dítěte v náručí či například v šátku na nošení dětí může být dobrou prevencí bolestí bříška a kolik.

 Pokud nepomáhá žádný osvědčený recept a dítě stále pláče, je třeba navštívit lékaře.

Průjem

Akutní gastroenteritida (AG)

Je způsobena porušenou funkcí střevní sliznice při jejím osídlení škodlivými viry, bakteriemi nebo parazity.  Nejčastějším vyvolavatelem AG v našich podmínkách jsou viry. Je známo, že až 40 % akutních průjmů kojenců a malých dětí je rotavirového původu.  Bakteriálními původci AG jsou v našich podmínkách nejčastěji  salmonelly a campylobacter jejuni.

 Změny střevní sliznice při infekci vedou ke ztrátám tekutin a iontů z organismu. Dehydratací jsou     nejvíce ohroženi kojenci pro velký tělesný povrch a zvýšený sklon ke zvracení. Rozvoj dehydratace lze očekávat při více než osmi stolicích a více než dvou zvraceních za   den. Riziko je zvýšené v případě podvyživeného nebo jinak závažně nemocného dítěte.
 
 AG obvykle probíhají mírně a ve většině případů se řeší ambulantně. Přesto představují 10 % hospitalizací
u dětí mladších pěti let. AG začínají náhle z plného zdraví po inkubační době podle původce nevolností
a pobolíváním břicha s rozvojem průjmu, který může být provázen zvracením a teplotou.
Průjem je charakterizován třemi a více řídkými nebo vodnatými stolicemi odcházejícími během 24 hodin.
Stolice mohou být i s příměsí krve.Rotavirové AG  mohou být provázeny i respiračními příznaky.

 Terapie AG

Vychází z poznání, že většina AG odezní sama od sebe. Dostatečná hydratace (zavodnění) jedince zajistí optimální podmínky potřebné k vyloučení původce z napadeného organismu.
Proto je terapie založena na rychlé perorální (ústy) náhradě ztrát vody a elektrolytů (REHYDRATACI)  a na včasném podání výživy ve formě dobře tolerovaných potravin (REALIMENTACI) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronických průjmů.
 

Úspěch léčby AG je založen na respektování těchto pravidel:

• 1. užití perorálních hypotonických rehydratačních roztoků (ORS)
• 2. rychlé orální rehydrataci během 4 hodin
• 3. rychlé následné realimentaci běžnou stravou
• 4. podávání speciálních dietetik nebo ředěné stravy nemá opodstatnění
• 5. kojení není přerušováno
• 6. průběžné hrazení dalších ztrát vody a iontů perorálními rehydratačními roztoky
• 7. medikamentózní terapie není potřebná

AG u nás probíhají obvykle velmi lehce a naprostá většina z nich je řešitelná ambulantně pod lékařským dohledem. Léčba se volí podle stavu hydratace dítěte (resp. míry jeho dehydratace). Závažně probíhající onemocnění s těžkou i střední dehydratací je nutné vždy hospitalizovat. V případě, že dítě zvrací, bývá přijímáno na lůžko dříve a častěji než dítě, u kterého převládá průjem.

Rehydrataci u dítěte provádíme nejlépe perorálními rehydratačními roztoky (ORS), jejich množství je určováno podle míry dehydratace a hmotnosti dítěte. Pokud ovšem dítě tyto přípravky netoleruje (nechutnají mu, podávání je za cenu násilí, dáví je), nebo nejsou ztráty tekutin významné, je jistě možné zajistit přísun alespoň běžnými tekutinami, na které je dítě zvyklé (minerální vody bez bublinek, čaj). Tyto sladíme hroznovým cukrem ( Glukopur), nikoli běžným řepným cukrem, který ve střevech zhoršuje kvasné procesy. Vyhýbáme se koncentrovaným, dráždivým ovocným šťávám,džusům, limonádám, syceným nápojům.

Na trhu v ČR jsou v lékárnách volně k dispozici perorální  rehydratační roztoky:

Kulíšek a Kulíšek forte

Enhydrol – má přírodní banánovou chuť

Hipp ORS 200

Děti ORS obvykle tolerují. Tekutiny vždy podáváme chlazené na 4–8 °C po lžičkách, např. po 5–10 minutách vždy 5–10 ml.
Roztoky nelze ochucovat šťávami nebo džusy, protože to vede k zvýšení osmolality a ztrátě jejich efektu.

Realimentace

Při AG vychází z doporučení ESPGHAN a je založena na systému časné realimentace (obnovení výživy) uměle živených kojenců a starších dětí a nepřerušovaného kojení. Časná přítomnost živin v zažívacím traktu zlepšuje funkci střeva, regeneraci střevní sliznice a zabraňuje přerůstání škodlivých bakterií.
K včasné realimentaci se užívají živiny, které nezatíží střevo. Realimentace prováděná již po 4 hodinách výhradního podávání ORS zajišťuje rychlejší a větší hmotnostní přírůstky, neprodlužuje trvání AG, nezvyšuje četnost zvracení a stolice a není příčinou laktózové intolerance.
U kojených dětí nepřerušujeme kojení, mateřské mléko se podává průběžně dále i v aktuální dehydrataci dítěte pro obsah látek přímo ochraňujících nebo stimulujících střevní sliznici.
Uměle živení kojenci jsou realimentováni stejnými mléčnými preparáty pro kojence na bázi kravského mléka, jakými byli živeni před onemocněním. Nutné je zachovat stejné mléko podávané před začátkem onemocnění, protože tím se předchází případnému rozvoji alergické reakce na nově podaný antigen. Mléko se podává v plné koncentraci. Výhodná je jejich příprava do rýžového odvaru.

Do základní léčby nepatří podávání bezlaktózového mléka. U starších dětí se v realimentaci vynechává strava s vysokým obsahem disacharidů a tuků. Preferuje se mixovaná strava z brambor, rýže a kukuřice. Vhodné je jablečné, mrkvové nebo banánové pyré. Dobře tolerované je kuřecí maso, suchary a starší pečivo.
 

Dezinficiencia ( Ercefuryl, Endiaron), antiemetika (Torecan), léky tlumící motilitu (Imodium, Reasec )

či sekreci střevní nejsou indikovány. Nutná nejsou ani adsorbencia, ale např. podávání Smecty či Hidrasecu, pokud je dítě neodmítá, může vést k určitému snížení absolutního počtu stolic. Považujeme je za doplňkovou léčbu.

 Podávání probiotik (Enterol) během akutních gastroenteritid diskutují a řeší mnohé studie. Zkrácená doba trvání AG je pozorována při podání některých probiotik u rotavirových vodnatých průjmů kojenců a batolat.

V současnosti již je možná prevence rotavirových AG podáním perorálních rotavirových vakcín (Rotarix nebo RotaTeq) kojencům od 6.do 24 . týdne věku.

ZÁCPA

Zácpa je obvykle definována jako málo časté a obtížné (až bolestivé) vyprazdňování tuhé stolice.

Dítě v plence

U dětí jde o častý problém objevující se typicky v době zavádění příkrmů a pak ve věku mezi 2. a 5. rokem, kdy se děti učí samostatnosti. Déletrvající zácpa může být projevem jiného onemocnění, např. celiakie, onemocnění štítné žlázy či vrozených vad trávicí soustavy, ovšem daleko častěji se jedná u dětí o funkční onemocnění, kdy dítě cítí při vyprazdňování bolest a následně se snaží další vyprazdňování stolice oddalovat. Přitom dochází ke hromadění stolice ve střevě a dalšímu zhoršování stavu. V některých případech může dojít až k poškození svěrače konečníku, kdy dítě již necítí nucení na stolici a problém je nutné řešit s pomocí lékaře.

Zácpa u kojenců a batolat

U nejmenších plně kojených dětí není zácpa obvyklá. Stolice je u kojených dětí díky složení mateřského mléka obvykle měkká a vyprazdňování snadné, i když mezi jednotlivými stolicemi může být interval i několik dní. Mnohem obvyklejší je však u plně kojených dětí vyprazdňování několikrát denně. U dětí krmených umělým mlékem dochází k zácpě častěji. Na místě je v tomto případě porada s lékařem a případně změna podávaného mléka. 

Zácpa se poměrně často objevuje u kojenců v době zavádění prvních příkrmů. Důvodem je zřejmě složení prvních příkrmů z potravin, které typicky zácpu způsobují, např. rýže, mrkev nebo banán, a snížení množství vypitých tekutin (mléka). 

U batolat se zácpa často objevuje v době učení na nočník nebo při nástupu do školky. V tomto věku může být příčinou vzdor dítěte proti učení na nočník, stres z nástupu do školky nebo i jen nedostatek soukromí pro vykonání potřeby v jiném místě než doma. 
 

Dietní a režimová opatření proti zácpě

• zvýšení podílu vlákniny ve stravě – zdrojem vlákniny ve stravě je především čerstvé i sušené ovoce a zelenina, nejlépe švestky, meruňky, hroznové víno, jablka, hrušky, hrášek, zelené fazolky nebo brokolice. Z ostatních potravin jsou vhodné např. ovesné vločky nebo celozrnné pečivo
• omezení potravin, které typicky vyvolávají zácpu, tj. především rýže, mrkve, banánů, bílého pečiva či sladkostí (čokoláda, bonbóny)
• zvýšený příjem zakysaných mléčných výrobků, především jogurtů
• zvýšený příjem tekutin – aby byla dietní opatření účinná, je nutné zvýšit příjem tekutin, nevhodné jsou slazené nápoje a černý čaj, naopak vhodné jsou kromě vody také ovocné a zeleninové šťávy,
• dostatek pohybu – u nejmenších kojenců cvičení nožičkami (přitahování k bříšku) a častější polohování na bříško (pod dohledem dospělé osoby) 
• nácvik pravidelného vyprazdňování – cílem nácviku je, aby dítě začalo správně vnímat  přirozené nucení na stolici a vyprazdňovalo se pokud možno pravidelně. Nejsnadnější je vyprázdnění zhruba 15 – 30 minut po jídle, nejlépe po snídani. Nácvik by měl probíhat v klidu, aby se nestal dalším zdrojem stresu pro dítě (i pro celou rodinu).

Kdy kontaktovat lékaře

• pokud se zácpu nedaří řešit výše uvedenými opatřeními,
• pokud se zácpa opakuje a přidávají se další problémy (nechutenství, bolesti břicha, silná bolest při vyprazdňování apod.),
• pokud se ve stolici nebo na prádle objeví krev.

Farmakologická léčba zácpy (např. laxativy) by měla být vždy v rukou lékaře (pediatra či dětského gastroenterologa), který by s rodinou měl probrat postup léčby včetně dietních a režimových opatření. V některých případech je léčba dlouhodobá a může trvat i několik měsíců, než dítě překoná strach z bolestivého vyprazdňování.

BOLEST V KRKU

Není jen projevem angíny ( i angíny jsou častěji virového než bakteriálního původu ), ale je i běžným počátečním příznakem  u zánětů horních cest dýchacích a není nutno nasazovat hned antibiotika.

• dítěti zajistíme klidový režim v posteli v dobře větrané místnosti,dodržujeme pitný režim - nejlépe lipový a bezinkový čaj k podpoře pocení, v místnosti nekouříme!!!
• dodáváme dostatek vitaminů ,optimálně přírodní zdroje - ovoce,...k povzbuzení imunity

 používáme echinaceové kapky, hlívu ústřičnou - imunoglukany,....

•  zapářkový obklad na krk - kapesník namočený do chladné vody, přes něj igelit a přes to suchý šátek, když je obklad již teplý, vyměníme za jiný
• kloktání -  roztok se šalvějí (Florsalmin),Tantum Verde,osolená voda ,Vincentka, Stopangin...

• možno použít i desinficientia dutiny ústní -Junior Angin,  Strepsils, Orofar…

RÝMA

Akutní rýma je běžné dětské onemocnění nosní sliznice, které se projevuje zduřením nosní sliznice, výtokem různé barvy a konzistence z nosu a různě velkým ucpáním nosu. Malé děti (kojenci) mohou i dlouhodobě "chrochtat", mají nechutenství nebo hůře sají z prsu pro ucpání nosu, mohou mít i zvýšenou teplotu a pokašlávat (zatéká-li rýma do nosohltanu). Větší děti mohou mít změněný hlas a také mohou kašlat, zejména v noci, může být zvýšená teplota. Akutní rýma je většinou způsobena viry, může být ale i bakteriální (zejména je-li sytě žluté nebo zelené barvy). Může být také alergického původu, zejména jde-li o vodnatý výtok spojený s kýcháním např. po pobytu na louce).

Jak dítěti pomoci?

Zejména u malých dětí je vhodné upravit polohu v postýlce tak, aby hlava byla výše než dolní končetiny. Dbát na opakované odstraňování sekretu z nosu - smrkáním. U malých dětí pak důkladným ale šetrným odsáváním odsávačkou nosních hlenů.

K rozvolnění hlenů přilepených na sliznici nosu je výhodné nos zvlhčovat a prokapávat – mořská voda, vincentka.. Je-li nos ucpaný, je výhodné použít nosní kapky nebo nosní spray odpovídající věku dítěte - Otrivin, Nasivin, Olynth, Vibrocil, .. Je nutné také dbát na správnou aplikaci do nosu! Pozor: kapky neaplikovat déle než 10 dní, poté mohou mít nežádoucí účinky na sliznice.

Pokud dítě nemá teplotu, je lépe, pokud chodí ven (v chladnějším vzduchu oplasknou sliznice a dítěti se lépe dýchá) a  doma zbytečně nepřetápíme! Je samozřejmostí, že by dítě nemělo být v zakouřené místnosti! S akutní rýmou by dítě nemělo chodit plavat. Zvýšime příjem vitamínů , dále je vhodná pestrá strava, dostatek tekutin, ...

Závěrem je třeba upozornit, že rýma trvá alespoň týden, u malých dětí i 14 - 16 dní. Pokud by přetrvávala déle než 3 týdny, je lépe navštívit lékaře.